Tváře nočních můr

Tváře nočních můr

Napůl spím, ze snů se probouzím

Sám uprostřed noci, s němým úžasem  

Ty hlasy, když nikdo nemluví

Ta světla, když místnost potemní

Co teď vlastně víří mnou

Proč padám, stoupám tou zvláštní spirálou

A kým, kým já vlastně jsem

Křídel šum vrhá mihotavý stín

Pocit mám, že tu voní rozmarýn

Přichází tiše

Už vidím tváře, tváře nočních můr

Létají nad hlavou, křídla rezonují ozvěnou, dál

Tajemné světy vyznávám

Tam své pravé místo mám

Vždyť já z výhně živlů byl vykován

A pyl z křídel po ránu

Do rukou prý schovat mám

A pak jej rozfoukám

Ať letí v dál

Jako Ty, jako ty tváře nočních můr

 Jako ty nádherný tváře nočních můr

Co vzduch do plic vášnivě mi foukají

Dál

Jako Ty, jako ty tváře nočních můr

 Jako ty nádherný tváře nočních můr

Co vzduch do plic vášnivě mi foukají

Dál

(Hanuš Šparlinek, 27.11. 2025, upravení  starší verze)