Někdy verše padají
a dávný kamarád není.
Nahoře jsou panáky k dostižení.
Už je to dávno,
co nepíšeš
a Tvé čtení vnímá nebe.
Máš svátek, René.
Co se tam nahoře pije?
Dám si za Tebe.
Ať zem lehká Ti je.
Zase je pátek
a slza nás nemine.
Někdy nemoc bývá kat
a člověk odchází tak mlád.
Sotva přes padesát.
Tenkrát jsi přestal psát,
já věděla,
že smrt přišla jako zkrat.
Je přenos myšlenek do nebe možný?
Tak prosím o jeden vzkaz.
Až jednou z nebe se vrátíš,
věřím, že jako dítě se budeš smát.
Vzpomínám, že i svou mámu
jsi měl hodně rád.
Už je to dávno.
Jsi nahoře.
Já necítím chlad.
Placeme do rytmu
a já zase nejen pro Tebe jdu psát.
Slovo je nesmrtelné
a světlé v temné vrstvě klád.