Když procházím se potemnělým hradem,
vcházím dovnitř a zase mizím zadem,
ta procházka snad skrytý smysl má,
natáhnout nohy a kroutit očima.
Když procházím se zahradnictvím růží,
cítím, jak chlad mrazí moji kůži,
opředen tím starým tajemstvím,
že člověk člověku je bratrstvím