Leží se mnou na polštáři
had s kamennou tváří
a chladným pohledem.
Leží, nehybně zírá,
v objetí mě svírá:
doufám, že nebudu obědem.
Kde se vzal ten přítulný had ?
- doufám, že nemá hlad,
že je mu, jenom, zima.
Zatím se jenom lísá:
kdyby aspoň krysa...
zdá se, že had dřímá.
Snad vymaním se z objetí,
nerad bych byl obětí;
kdo by mé básně psal ?
Ten had
má možná hlad
jen po tvý básni...
Tož než půjdeš spát
zkus jednu napsat
a pak teprv zhasni...
světlo:-)*
09.12.2025 23:18:28 | cappuccinogirl
Když se to podaří, tak napíšu, ale není každý den posvícení, takže nemusím zhasínat. Hezky sis zabásnila. :-))
10.12.2025 10:47:44 | Kan
Na začátku čtení jsem si myslel, že to bude o ženské:-)
03.12.2025 12:41:39 | Jeněcovevzduchukrásného
A, co ti brání si to myslet ? :-))
03.12.2025 13:51:18 | Kan
...ve starověku byli hadi domácí mazlíčci...;-) teda ti nejedovatí...
02.12.2025 16:14:44 | Marten
A, kolik lidí jejich mazlení nepřežilo ? Rád je pozoruju, ale do postele bych je nechtěl. :-))
02.12.2025 17:02:59 | Kan
Z chovatelskeho hlediska má had příjemný dotek,ale je třeba více o nich vědět. Příbuzní chovají v teráriu a já jen mám problém, že jí myší,tak ho prostě krmit nemohu.
Já prostě bych mu nedokázala hodit myš, raději bych jí pustila na poli.
02.12.2025 15:01:11 | mkinka