Dnešní psaní

Občas slzy dojetí oživí můj ret.
Smích pozve Tvá tvář na úsměv.
Chvilka psaní dodá energii,
i když nejsme svoji.

Jak se máš po tolika letech
v žáru odloučení?

Já vím.
Možná svět je jiný
a děsí občas neuspořádané hrany
rozlétaného Blížence.

Nemusím hádat.
Pořád.
Hledáš slova
a miluješ mě.

Vzpomínám, jak sis přál,
abych nebrečela.
Strach, že už se neuvidíme
zněl jako nejtemnější stěna.
Možná za Ty roky jsem jiná
v básni prosvícená
Tvým štětcem vědomí.

Miluji Tě.
Dálka mezi námi.

Chybíš.
Mám Tě všude.
Jsi kvítí v zimě
a svět, co rozvírá mříže.

Mám radost,
že pořád čteš mně.