Kurník slov

Monumentům klaním se k zemi,
prodírám se tmavou řekou,
mezi nimi nade mnou nic není,
hledám svou holku prostořekou.

Objevuji svět, co voní
jako čerstvé růže,
jako stádo vraných koní
vyrobených z kůže.

Odneste tu mršinu,
odneste ji daleko,
daleko je k zločinu,
já nechci být naměkko.