Pavučina
Pavučina
ztrácíš se v oné době Ruth
kdy vprostřed noci
chcíplo štěstí
zbyly jen… můry
tvaru ostnů
zvrásnělé číslo na zápěstí
tlumený sykot vosích hnízd
a vzduch
který se nedal jíst
však voněl stejně
jak ten venku
soumrak se vkrádá do přístěnku
večerní mrazík okna zdobí
alespoň jednou
prosím
Ruth
vrať se mi zpátky z oné doby
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
... mnohokrát se vrátí, vlastně kdykoli...
kdykoli si ji v mysli vyvoláš - však pokaždé to zabolí*
10.12.2025 20:04:37 | cappuccinogirl
.....Zvláštní atmosféru vyvolala při čtení.......takovou zneklidňující.....Ji.
04.12.2025 20:53:39 | jitoush