Anotace: Tak dobře dokážeš chápat city a pohnutky druhých. Vidíš zřejmé řešení jejich starostí. Můžeš být oporou. Pak přijde na Tebe. V hlavě bordel, v srdci chaos a absolutně nevíš, co se ve Tvém životě děje. Kam máš jít, co dělat, jak to opravit? Nic není jasné.
Vždy hřmí před deštěm
Proč je tisícekrát snazší poradit někomu jinému?
Proč dokáži ukázat blízkému
co jednoznačně patří zlému či dobrému?
A když jde o mě...
Postrádám tak potřebný nadhled
zřejmě
Stále hledám lano, co podržím pevně
které mě do-ve-de.
Do prázdna mé hlavy
hřmí vždy před deštěm
Poslouchám zmatené zprávy
emoce jsou mým jevištěm
Není to tak dávno
co bylo mi přáno
Vidět skrz tvé sklo
Teď zmateně píši
ve slovech hledám skrýši
Odpověď
vyrytou na jinak nepopsanou zeď
Proč musím začínat já, když chci, aby se věci pohly?
Aby se rozeběhlo kolo v hodinách
poslouchám vteřiny ve hlubinách
to mi nes-ta-čí
Někde pod poklopem
dřímá pod zamčeným tlakem
Všechno, co ti chci říct...
je, že už chci jít
Z toho prázdna mé hlavy
hřmí vždy před deštěm
Poslouchám zmatené zprávy
emoce jsou mým jevištěm
V prázdnu mé hlavy hřmí
před deštěm