Sněžný sen

Pod sněhem se propadám,
jako vlk si připadám,
jdu sám silnou bouří,
od úst se mi kouří.

Přiznávám, že chtěl jsem víc,
a teď nemám zhola nic,
závoje mi připomenou,
kudy jíti za svou ženou.

A teď už jsem u tvých dveří,
venku zase silně sněží,
pojďme do té smršti ven,
budem žít svůj sněžný sen.