Přišel jsem ze zákoutí vesmíru,
vyměnil jsem záhrobí za díru,
za díru, ze které se blbě leze,
tak, jak vratní klíč po železe.
Tahle díra kouzla skýtá,
mozek mě na cestě vítá,
najdu se v ní zas a zas,
nezůstane suchý vlas.
Suchý nebo studený,
nehledím už na ženy,
teď se koukám na lidi,
snad mě někdo uvidí.