Jarní

Na okno mi svítí slunce.
Šťastné je mé srdce
v koláži abstraktního myšlení.
Pár barev a žijeme my.


Žhavý je motiv,
že akt je nadčasový.
Každý vnímáme jinak
já a Ty.
Tvé ústa pohlcují
a malují dál.
Byl jsi a stále budeš
nejněžnější král.

Kterou polohou mají kytky kvést?
A kaktus?
Zpívá souzněním
jako tenkrát do nebes?


Stála jsem nahá
a hrdá pro Tebe.
Můj malíři,
co miloval jsi nade vše.

Myšlenky, naděje.
Jsem pořád mlha,
co se ráda miluje.

Skřivánci pějí
příběh dvou labutí,
co tělem kryjí
peripetie osudu.
Žijeme pro sebe
pro tu barevnou,
smíšenou
cestu návratů.

Vzpomínám na první polibek.
Byl vlhký a cítím ho i po letech.

Nekonečná lásko.
Nech znít svůj klarinet.
Chvěji se citem
a podávám svůj ret.

Prosím.
Teď.