Muži Přece Nepláčou

Vracím se z práce nad ránem.
Unavený, svaluji tíhu z ramen.
Socializace je mým zakrnělým svalem.
Muži přece nepláčou.

Každý den zápásím s vánicí.
Čekám kdy seznámím se s márnicí.
V mém poháru je voda kalící.
Muži přece nepláčou.

Stahuji si smyčku na botě.
Myslím, že to patří k ochotě.
Zachytit se opaskem na plotě.
Muži přece nepláčou.

Odrážím živly svými hříchy.
Oheň v srdci, země součástí míchy.
Voda vyplavuje smutek-
Vítr zfoukne radost ze střechy.
Muži přece nepláčou.

Tak dlouho táhnu svůj zmar.
Hledám a nacházím jen svár.
Privilegovaný muž, prý je to dar.
Muži sice nepláčou -
Ale štěstí si poskáčou.
Čekají na stanici-
Kdy zahlásí konečnou.