Pár vět ze života v trávě
Pár vět ze života v trávě
procházím se neznámou krajinou
mezi jinými, stejnými, ticho je tu dosti
procházím se neznámou krajinou
kde staví se město nostalgie
kde staví se město z pradávných kostí
ruku do ohně dám jako nedbalé dítě
s bolestí počítám jako moucha
pro nichž pavouk plete nitě
ruku v ohni nechám, nebojím se
je to jako holt k jakési raritě
chtěla jsem líbati všechno, co je živé
chtěla jsem se schovat do knihy konejšivé
a tak tu ležím jako putovní kamínek
v zadumčivém stínu jetele
možná pro mě přijdou
možná ne, to je celé
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk14.01.2026 11:27:52 uživatel smazán
(pro nichž) !kvůli níž!-(pokud je to tak myšleno, variant je tam víc, kdybys upravila větu) pavouk plete nitě - je to jako holt k jakési raritě (tohle je velice nepřesné rytmicky a narušuje to tok celé básně) nejslabší bod.
Báseň má hloubku i význam, nicméně má slabiny v tom, že silná místa zředí vycpávkový verš a přesný obraz rozbijí vágní formulace. Rytmus ztrácí tah v místech, kde jazyk sklouzává k přílišné jednoduchosti.
Návštěvnost
