Nová forma

Otáčím se ve větru
jako korouhvička,
ten kdo má dost času,
určitě si vyčká.

Než přijdou zase dobré časy,
doufám jen, že jednou asi.

Vítr ten smrad z továren rozfoukává,
dlouho jsem na zemi, přesto se rozkoukávám.

Pojďme spolu, vpřed, ať je nás víc,
po jednom špatném tahu nedostatečná kapacita plic.

Přiznávám, verše mohly být přesnější,
já je však všechny považuji za zdejší.