Obludárium

Za naší obcí
stál starý dům,
říkalo se mu
obludárium.

Že ve dne v noci
lidé v něm mizí,
náhodní, přespolní,
místní i cizí.

Kdo jednou podlehl
lákadlu vstoupit,
musel pak rodinu
na pohřbu rmoutit.

Tak jsme ho zbořili,
nebylo chybou,
že trosky sleli jsme
voděnkou živou.

Kdo půjde kolem,
řekne si asi:
"Zde lidem hrůzou
padaly vlasy."