Tajemství vrb
Tajemství vrb
Svěřil jsem tajemství plynoucí vodě
o lásce, o smrti, o svobodě.
Voda je vzala v daleké kraje,
kde hraje se na housle, flétny, na šalmaje:
tam spojí se s životem.
Poslal jsem tajemství po Měsíci,
hned zmizelo, ztratilo se na ulici,
nemělo stání ve stínu.
Že ztratil je, Měsíci prominu:
je blouznivým milencem.
Vrbě jsem tajemství pošeptal,
věřte mi, já ji rozesmál
hned napoprvé.
Ta vrba je dobré krve:
je mým spojencem.
Co tam je po tajemstvích,
a tajemstvích ukrytých v nich,
vždyť život nabízí tolik světla.
Žádná vrba bez něj by nerozkvetla
do své krásy.
...růměná své rozpustí si vlasy
- před každým milencem.
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk21.01.2026 08:52:20 šuměnka
zdánlivá tajemství naše jsou
zdánlivá - než-li se rozplynou
přesto jsou zapsaná kdesi výš
Vesmír je střeží nám - kdy už to pochopíš :))
21.01.2026 10:56:41 Kan
Ale, to já, zase, vím. Ta vrba je, ovšem, nepostradatelný prostředník, bez ní by byl vesmír jen pouťovou atrakcí. Hezky sis zabásnila. děkuji za komentář. :-))
17.01.2026 18:15:51 cappuccinogirl
To je tak pěkný...*
Tajemství pluje po řece, oblohou,
kmeny vrb na ně dosáhnout nemohou
jinak, než že rozpustí své s vodou splývavé vlasy
a hned je v světě víc té tiché, neokázalé krásy
Návštěvnost
