Svěřil jsem tajemství plynoucí vodě
o lásce, o smrti, o svobodě.
Voda je vzala v daleké kraje,
kde hraje se na housle, flétny, na šalmaje:
tam spojí se s životem.
Poslal jsem tajemství po Měsíci,
hned zmizelo, ztratilo se na ulici,
nemělo stání ve stínu.
Že ztratil je, Měsíci prominu:
je blouznivým milencem.
Vrbě jsem tajemství pošeptal,
věřte mi, já ji rozesmál
hned napoprvé.
Ta vrba je dobré krve:
je mým spojencem.
Co tam je po tajemstvích,
a tajemstvích ukrytých v nich,
vždyť život nabízí tolik světla.
Žádná vrba bez něj by nerozkvetla
do své krásy.
...růměná své rozpustí si vlasy
- před každým milencem.
Vrba si vlaso pádem, stíní bledou tvář. Zdobnou skromnost staví slunci na oltář.
Vrba si zaslouží být tématem. A tys jej pěkně pojal*
17.01.2026 13:39:25 | šerý
Vrby jsou, odjakživa, nositelkami a ochranitelkami, různých, tajemství, a tím i vděčnými tématy. Díky za komentář. :-))
17.01.2026 15:01:31 | Kan