Anotace: Zimní 2026
Neznámí lidé
prohlíží regály.
Patří k sobě.
Máma se synem.
Jen v hmotnosti
jsou rozdílní.
Hele, tamtu máš rád.
Ale nesmíš jí sníst celou.
Vem si příklad.
Já vezmu jen kousek.
Ale ty hltáš řadou.
Pozoruji je.
Mám to dovoleno?
Kdo má na co právo?
Pak vidím, dvojici u baget.
Hele, ta je moc tučná.
To už mizím.
A proč nechtít raději párek?
Dnes je sobota.
Zelný salát je můj kamarád.
Ale to sladké si nebudu odpírat.
Nakupuji sama a nemusím se řečí bát.
18.01.2026 09:01:01 kudlankaW
Úplně živě vidím tu dvojici matku se synem.
Já něco podobného zažíval na sobě v osmdesátkách u tety v Brně.
Vzala mě na prázdniny do garsoniery ale chodila do práce.
Vybavila plnou lednici včetně pochutin jako čabajka nebo uherák Mno
s upozorněním ať to nepřeženu s jídlem, když bude v práci. Já tenkrát v pubertě nabiral každý rok 10 kg.
Jistě si umíš představit že jsem se cítil jako v žitě!
Pocházím s více dětí u nás doma bylo hospodaření o dost skromnější.
Díky za text
18.01.2026 09:25:05 mkinka
I já děkuji za čtení.
Ještě k té dvojici, vzpomněla jsem si na děti při tom a vzpomínala zda mé rady nebyly až někdy příliš.
Ale člověk který to myslí dobře, nechce ublížit.