Slepý dál se potácím,
cestou zpět se nevracím,
užívám si každý krok,
ať už měsíc, den či rok.
Procházím se ulicí,
světla už se rozsvící,
všude kolem mlha, sníh,
pro mě vzácný okamih.
Až zas přijdu k tobě domů,
bude stačit, u sta hromů,
když mé tváře pohladíš,
jak mě spustit dobře víš.