Barvy střech

Je krásné dívat se z výšky
a pozorovat ulici.
Vzpomínám na babičku Martu,
co informovala z dálky,
co dělají právě Markovi.

Už šedivíme téměř všichni.
A svět je jiný o pár let.
Lidé se mění
a kytice zvoní,
že každý chodník
má osud i paměť.

A proč Dlouhá ulice?
Název napovídá
a přesně pojí hranice.

Budou letos švestky?
Rybíz?
Jablka?

A koláč mile
prostře táta.

Ale pořád v koutku
bude někde chybět máma.

Slunce svítí
a čas ve Břehách ubíhá.

Nejdříve tam žila teta,
babička
a pak další etapa.
Děti dětí dají poupata.