Pohladil vázu
a přitom viděl ženu.
Pohladil hrdlo její,
pro ni vrhl by se do galejí.
Kdo vykroužil křivky její,
objímal ženu za noci.
Svou pamětí ji tvořil,
rukama svýma se jí kořil.
Pohladil ženu
a přitom viděl vázu.
Chtěl její obraz před sebou mít,
aby kdykoli mohl ji pohladit.
21.01.2026 15:55:54 cappuccinogirl
Dílo umně vykroužené...
aby ne, když inspiraci našlo v ženě.
Krásná báseň:-)*
21.01.2026 12:36:21 Ž.l.u.ť.á.k.
Myslíš, že existuje něco jako ceramifilie?:-)
21.01.2026 14:52:00 Kan
Coby ne, je mnoho sběratelů a milovníků keramiky. Nejen, že na ni pohlížejí, ale berou ji i do rukou. To jsi nevěděl ? :-))
21.01.2026 22:31:00 Ž.l.u.ť.á.k.
Tak hlavně jestli s ní i neuléhají...:-)
21.01.2026 22:38:43 Kan
Tak to nemám páru, to se musíš zeptat jinde. Můj hrdina ji chce mít na očích, má rád její linie, nic víc. Já sám mám doma na skříních 33 džbánů. Nejmenší je cca. půllitrový a
největší je na 15 piv. :-))
21.01.2026 22:45:11 Ž.l.u.ť.á.k.
Chodit spát se džbánem to by byla úplně jiná disciplína... jde jenom o to, jestli by byl připravenej na nočním stolku, nebo u postele:-)
21.01.2026 23:04:56 Kan
Tyhle choutky nemám, já na noc zásadně černý čaj. :-))
21.01.2026 23:08:05 Ž.l.u.ť.á.k.
Ten je taky močopudnej.
21.01.2026 23:14:22 Kan
A o to jde, přece se nebudu celou noc válet v posteli, jak nějaký chabrus. :-))