tam, kde není moc daleko
natrhat tušé znavených jabloní
jež tíhou prohnutých pohnutek
k zemi se kloní
tam, kde není příliš blízko
nakousnutí... jen tak po okraj
ticho tne do uší
ne my ni oni
tam, kde svět mrzí i hojí pryskyřicí
24.01.2026 18:48:08 irutiroM
tak lehké je tnout a tak těžké bývá vyléčit
24.01.2026 18:44:29 jitoush
....Nakousnuté někdy zvíří pochybnosti...roztočí kolotoč nepodložených domněnek....
...a tak radši nakousnuté doříci i s rizikem,že se to možná bude muset skousnout.
Ale ať to stojí za to.......
I Ty básnířko,už jsem četla více než jednou a různě se to vyjevuje.....Tvá pryskyřice mezi slovy voní.......i když je někdy těžko......Ji.
25.01.2026 10:42:16 narra peregrini
Milá světelná, vždy mě velmi potěší, když u čtenáře vidím, že se chytil a nakoukl i pod slupku :)) děkuji za pozorné a citlivé čtení mých textů. ** jsi paprsek světla pro který se sem vždy ráda vracím!
23.01.2026 20:21:59 Štětec bez obrazu
V jabloni není tolik pryskyřice jako ve smrku.
23.01.2026 20:37:14 narra peregrini
... možná je to tak lepší, když víme, že něčeho máme poskrovnu.. nabádá nás to k šetrnosti :)
23.01.2026 20:44:00 Štětec bez obrazu
Sousedi mají jabloň, musím uklízet jablka. Já bych byl ještě v ráji, jabka moc nejím.
23.01.2026 20:52:50 narra peregrini
... mě jablka evokují domov ... tak proto :);)
23.01.2026 20:59:37 Štětec bez obrazu
Někdy je osvěžující jablko,
jako smysluplně prožitý život.
23.01.2026 21:11:30 narra peregrini
no vidíš, ještě jim nakonec budeš blahořečit :D ...
on ten text vlastně o těch jablkách ani tolik není... ale vznikla nám tu z toho milá konverzace :) Tudíž win win...
23.01.2026 21:18:06 Štětec bez obrazu
Poslouchám Jablkoně,
už aspoň dvacet let,
Když padá sníh,
toulám se venku.