Po stopách.
Na sněžných pláních
vítr stopy sklízí.
Jak jen jít po nich,
když jednou provždy mizí?
Snad za sluncem z vlasů tvých-
čert vezmi zamrzlý sníh-
jít?
Či za vůní heřmánku,
ač oči se do spánku
klíží?
Tma spustila tisíce mříží,
však ty musíš chtít
najít tu zář
políbit tvář,
sehnout se k závěji
a v rostoucí naději
konečky prstů nahmatat snář...