Obešels polí pět
Obešels polí pět
Obešels polí pět a lesů též,
noc jediná zas dostihla tě rázem.
Čteš stále: „Sesmilníš a pokradeš“
v zátylcích fráterů, těch padlých (v chrámě na zem).
Teď víš, jsi sirotkem a vždys jím byl.
Co slyšíš, volání je němých stromů.
Snad bylo něco... málo pěkných chvil,
snad bylo kdysi... kde jít domů.
Chceš něco říct a rychle běžet zpátky,
zamumlat cosi o hrobu své matky,
však milka tvá ti na lep nesedne.
Tvá Slavná Nemesis ti v hlavách stojí!
Hle, tvoje láska, Boha jak se bojí!
Jak na tě volá... z rokle bezedné.
Komentáře (8)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Pěkná. Ten 4. verš má proč 13 slabik?
29.01.2026 19:47:43 | Ž.l.u.ť.á.k.
No, není to Petrarca... tohle mě naučil Ivan Blatný ve svých "Starých bydlištích", kde jsem si všiml, že dobrý rytmus nemusí nutně znamenat stále stejný počet slabik... ale možná jsem jenom blbec, který si kdovíco namlouvá... Dobrou! ;~)
29.01.2026 20:32:11 | cementový panáček
No... kdo ví, podle tvých vřelých komentů se to dost špatně soudí...
Dobrou.
29.01.2026 20:34:50 | Ž.l.u.ť.á.k.
Takže řeč je o komentech...?
29.01.2026 20:40:23 | cementový panáček
Ne, řeč je o tom, jestli chápeš, co je otázka a odpověď na úrovni dospělého člověka.
29.01.2026 20:42:52 | Ž.l.u.ť.á.k.
cože?
29.01.2026 20:45:31 | cementový panáček
Zapomeň na to.
Podle mě je ten protaženej verš zbytečnej a rytmu nepřispívá. Možná, že to může u nějaké básně fungovat, ale jako jediný vyčnívající verš u sonetu, který jinak šlape... nevím.
Jen můj pohled.
29.01.2026 20:49:23 | Ž.l.u.ť.á.k.