Mrcha? Asi.
Mrcha? Asi.
Přemýšlím, jestli mi za to stojí.
Je vůbec něco co nás spojí?
Propast je hluboká a rány taky-
běž si sbalit svý saky paky
a vypadni z mýho světa!
/Jak ublížit dokáže jediná věta/
Tvoje přítomnost už není nutná,
i bez tebe mi život skvěle chutná.
Bolí má slova? To je dobře…
Vytrestat tě míním štědře.
Ubližuješ mi, chci ti to splatit,
všechno i s úroky ti vrátit!
Ale mám tě ráda, ty to víš,
snad jednou mi to odpustíš…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
kazdy jsme sem tam mrcha..
snad..kdyz nas nekde zaboli..
pratelstvi, navzdy nevyprcha
a kdyby snad..
cas..zapomenut dovoli..
gut poetry na čtrnácku .o))
29.04.2007 07:55:00 | Bean
Je dobře, že se člověk svěří papíru - má-li velkou zlost.
Teď se mi vybavil verš - bohužel nevím autora -
...jak si cválá, zlostně kluše, běží za ní moje duše...
23.04.2007 16:05:00 | Juhunka
No vidíš, to jsem dopadla. Ty se vybíjíš na básničce a já na lidech, ale kteří si to většinou zaslouží. Přece jen, nebudu mrcha, když můžu být mrcha andělská :-)
23.04.2007 16:03:00 | Rhiana E. Nebresk
jo líbí se mi to, jako jednoduchá rýmovánka na vybití vzteku to jistě posloužilo dobře:)
22.04.2007 11:24:00 | paranoidandroid
