Holá planina

.



lesy halí torza
těch co vzpínali se do nebe
dnes já ptákem co klesl bez křídel
do bahna -
kořeny co rvou ze země i se srdcem
ten tep který bolí, pak zanikne
vhozen do hlíny plné červů
bahnitá holá planina
v té podivné pustině tóny trilků
znějí tesklivě, bázlivě - ztraceně


cesta která směřuje k prázdnotě
do bažin vede pocestné,
kde tulák si povzdechne
u srny co vyhaslo ji světlo v očích
a co s mládětem?

krev vsákne do země
- a tulák bere mládě
mizí s hvězdami mimo to vše



.