Ticho i klid

Mlčíme v jazyce starců

obklopeni sluneční tmou

hrst zápalek v horké dlani

rozsypeme jako anděly

co lžou v prázdných chrámech

a pasou neviditelné sny ...

Ujídáme měsíční korónu

posypanou popelem z hvězd

jablka věky visí tu na strunách

spálených vizích z nočního klubu

pak hledě z jeduplných výklenků

svátostí vášnivých tvých poštářků

paseme stáda duhových ovcí

v zenitu u konce s dechem ... 

Je hořký kalich a západ na obratníku svatozáře

horizont srdce bijícího i síra co pálí do očí času

Je strom stižený bleskem a tříšť slov zakletých

v polích mramorových, kde zhasla naše pouta

Dnes mlčíme v jazyce prázdnoty ...