mám váhu
na rozdrcenou lásku a na tmu beze strachu
bez poslušnosti
dávkuju si přijatelné množství
ve svém domě vládnu bezduché samotě i v zimě
kdy tělo podléhá bezčasí a dotěrnému vanutí nebytí
otroctví ohně je snesitelné
zakládám hnutí odporu k nevíře
necítím žádnou z palčivých otázek bolesti srdce
a ticho nekonečné dávno potlačilo bažení
jsem zapřísáhlý ostrovan hledající hranice
ze všeho nejraději
mám vážení
a když se
odvážím
stavím se cizím jazykům a oddaluju konce
myšlenky mlžím a nosné konstrukce vystavuju riziku zhroucení se
mám váhu
na slova nevyřčená padající na pevnou půdu
své pravdy však
odmítnout
neváhám