Tchyně

V odporné pergole sedím tu s tchyní.

Nerad bych nazýval někoho sviní.

Na dně už kávu mám dopíjím, větřím.

Ne však jak v zahradě, tam si ho šetřím.

S radostí balím si kabát a mizím.

Ona je svěšená zlatem snad ryzím.