Mimikry kryjí ti tvář v předjaří
třese se i osika na paletě
do plátna osud štětec noří
ke spánku v pupenech zve tě
Oční stíny toulají se nebem
a prostřena je síť pro vílu
zeleň bříz bělená studem
jak vločka jitrem ztrácí sílu
Polehl v poli tvých řas kruh
třáseň jak sopka fibriluje
zdřímnul si v mlze tvůj druh
a z úst letí třísky jak okuje
Klame nás vítr a srdce bije
zběsile jak v trysku koně
naděje v kůře jilmů žije
udělej cokoli, zemři i pro ně
Napětí stoupá lýkem tváří
na fotkách úsměvy zemité
tvé oči dnes předjařím září
v lůno příslibů lásky přelité
Vítej Vesno !