TA místa

Stejně jako je snadné vyslovit, tak snadné je uřknout

svět je provázaný strukturami

každý sleduje své vlastní dráhy

střetáváme se na křižovatkách

Víme, kdo má přednost

většinou

tak jsme naučeni…

(a pak tu jsou TA místa

kam se příliš nechodí

kde nechceme, aby nás kdokoli poznal

kde každý z nás se stává vrahem…)

Svět je plný sítí, kde každý se může potkat s každým

na cestě, letmo nebo nárazem

světla vlásečnic…

(ale pořád tu jsou i TA místa,

kde chce se něco v nás stát

((nebo se tak děje))

-ano ti vrazi-

a my posíláme se MIMO

((proto jsou tu i TA místa)) )

Jsou lidé, kteří žijí v napojení

(však vždy je, na co se napojit)

-sítě vše jistí-

a přesto se žije mimo záznam…ad acta - carpe diem

v prostoru zapadlých uliček něco v nich sbírá drobky, které upadly od večeře, mimo běžné dráhy, v těch uličkách, kde každý se stává… ….

Něco ve mně žije napůl

přelívá se přes sítě vlásečnic

nemá břehy

Tady i tam

Míchám….

Otevřená zahrada

i rozbořený chrám

Hojím rány z bitev

-mimo záznam-

Nádech

Nádech

Nádech

(bolí)

Na výdech se neptám….

-jen tak, z režimu potkávání obsahů, které nikdo nechtěl-