vlnění
vlnění
Dotkni se mě bez ptaní
jako se milost vplétá neviděným
do křehkých struktur míst
co se skryla v ptačí křídla hned na počátku
aby se připomínala zpěvem trav
když světlotepec plaše psal tvé jméno do písku
na břehu řek... dotkni se mě tiše, a bez ptaní
...mě poznáš.
Marta Orlowska
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk02.03.2026 16:40:46 bezhlavý jezdec
... šeptla: "Dotkni se..." ... zeptal se: "Smím...? Jsem totiž jen veršotepec... a ještě k tomu bídný..." ... děkuji, půvabné...
02.03.2026 13:38:57 cappuccinogirl
dotkni se...mě poznáš*
to je, co cítím nejvíc
to všechno mezi je křehkost, co vybízí láká přitahuje toho, kdo k ní prostě a jednoduše patří
nádherné dílo*
02.03.2026 13:11:33 šerý
Když dlaně mysli mají prstů nevidomých. Však i stín šalvěje tiše voní a luční zvonek v travách modře zvoní.
Pochytat lidské "vlnění" je už vyšší level vnímání. Je to dar vyvoleným.*
02.03.2026 12:46:35 Jiří I.Zahradník
Jj, když rostou křídla, svědí to. :)
... jako nádech je tvoje báseň
Návštěvnost
