Žaláře

Přidušená vlastním křikem,

Ležím v posteli,

Spoustaná vlastním stínem.

Je mi zle, příteli.

Unavená z vlastních myšlenek,

Hlava se točí.

Mám už dost těch domněnek,

Připadám si jak na kolotoči.

Černočerná tma kolem,

Plíží se zas.

Snažím se to brát s humorem,

I když mi na těle vstává každý vlas.

Propusť mě ze svých spárů, 

Marně Tě prosím.

Chci vyjít ven z tohohle žaláře

A dát volnost nohám bosým.