Touha.

Co ve mně dřímá,
co múza moje zná ?
Na prknech divadelních stát,
to je můj sen.
Ať jaro je, anebo zima,
verš, či píseň líbezná
zazní: pro lidi dobré hrát
chci každičký den.

Bývá má duše osamělá,
kdo poslouchá, tomu chci vyprávět.
Příběhů, chráním požehnaně,
pro dospělé i děti je znám.
Prý myšlenka je to smělá:
je divadlo široširý svět.
Fantazie živá je a žije nespoutaně:
diváci rádi věří pohádkám.

Rozdávat radost, je mým snem,
skromným talentem svým.
Možná, že, právě, tím příběhem,
za potlesk vám zaplatím.