TENERA NOX

V lesích mé duše stínem

tancuje vítr s netopýřím listím.

Tam jako laně krvácíme

na hraně světla. Až tehdy jsme si jisti,

že ještě zůstáváme dvěma lidmi ticha,

po slzách silní a po krvi čistí.

Možná jsem zemřel a ty za mě dýcháš.

Jedno je v druhém. I láska s nenávistí.