Jaro

Jaro

Spoutám ti ruce svojí touhou;

nechci tě nechat dlouho

modlit se stehny sepjatými

ať rozkvete tvá růže plátky okvětními

a nohy k hvězdám zamíří.

Vlasy se tangem rozvíří

a dech

v pocitech se topí,

když Svatý Jiří

pozvedne své kopí

a jaro vyzpívají ptáci na flétně roztoužených úst.

Končí se nekonečný půst,

láska se tanečními kroky… vrací.