Na staré zdi, je vidět drahně let,
tu ještě hladký je, tu opadává štuk.
Dávno je, co byl jsem tu naposled,
to byl jsem, ještě, malý kluk.
Za starou zdí, vždy jiný byl svět,
zahrada stinná, plná překvapení.
Ráj květů, k nim mohl jsem přivonět,
a motýlů rej v tanečním představení.
U staré zdi, šípkových keřů řady,
co k podzimu karmínem září.
Dnes vzpomínám na život mladý,
a závist se smutkem ve mně se sváří.
10.03.2026 18:36:24 Marten
...já měl za starou zdí jako dítě hřbitov...;-) ale je to vlastně taky jen zahrada...velmi klidná...vhodná k hrám...
10.03.2026 17:55:47 cappuccinogirl
zrovna před chvílí jsem si doprohlížela knihu fotografií z našeho města a taky to na mě mile dejchlo vzpomínkama...
pěkná báseň*
10.03.2026 13:46:04 Joojip
za zdí kvete pořád ten stejný ráj
jen my jsme vyrostli
a cestou jsme klíč ztratili
Velmi pěkné :)