Vzbuď mě zítra

Každý mi řiká, že něco dělám špatně.
Nikdy se ale nedozvím co dělat, aby bylo vše tak, jak má být.
K zápěstí přivázaná kila oceli.
Plav.
A hladina je stále dál a dál.
Na nebi je klid a v hlavě válečná zóna.
Každou minutu čekám další útok, který bude úspěšně odražen. Jako byl minulý rok, včera i před chvílí.
Slova se derou z úst a já se je snažím chytit a narvat si je zpět.
Od lidí si žádám nemožné i když si nikdo nežádá nemožné ode mne.
A tak se vše hýbe.
Rychleji než včera
A ja jsem zase o krok blíž tomu
Co bylo včera na míle vzdálené.
A tak se všechno hýbe.
Rychleji než včera
Jsem zítřejší dítě,
Tak mě zítra vzbuď.
24.2 16:13