Vrávorá polma mraku stín
stonáme na jaro
láska je celá od bylin
s chlebovou záparou
rozmlouvá pekař před čtvrtou
andělské mouky syp
má v chlebu duši omytou
život, ten božský dip
zvláční i sebetvrdší kůrku
do hebka prsu stín
přebývá v každém potu čůrku
smím ?
12.03.2026 14:51:25 cappuccinogirl
matahajo, příteli, díky
jen se prosím neptej, na co, nedokázala bych odpovědět
jen je toho prostě mnoho, co mne tady potkalo*
12.03.2026 12:12:41 šerý
"zvláční i sebětvrdší kůrku / do hebka prsu stín* Potěšíš, když publikuješ. Se zájmem si pročítám interpretace tvé múzy. Přijde si tak trochu s rozcuchem a ledabylé eleganci. O to víc je přitažlivější a toužím jí poznat nahou až na kost.
Nejsem vyznavačem života na sucho a s "dipem" souzním.
U mne dobrý a jen mi přihraj tomu více smyslu. Polma je?
12.03.2026 16:21:46 Matahaja
Kájo, v mých textech příliš smyslu není, sem tam jen radost, okouzlení. Polma je polema . Lány. Zdravím.