...Opustil si mě.
Teď bloudím světem,
náhradu za Tebe nehledám.
Nemůžu si pomoct,
často na Tebe myslím.
Zanechal si mi jen slzy.
Hrozně to bolelo
a bolí stále víc.
Nic mi Tě nevrátí,
nikdy to nebude
zase tak nádherné.
Sedím tu sama,
píšu tyto řádky
a přes slzy nevidím.
Chybíš mi...
...příšerně.
Bez Tebe nežiju.
Kolik já znám lidí, kteří zažili takovou lásku? Myslím, že znám dva, kteří by to bez sebe nevydrželi, ne víc. Takže nemůžu napsat, že to chápu a je mi hloupé psát, že je přece krásné, že jsi ji zažila a vůbec nevím, co vlastně dodat, takže jednoduše hezká báseň a končím svůj monolog.
26.04.2007 17:57:00 | Rádoby zoufalá