Jako panenka ve vitríně stojím v pozoru,
obklopená dalšími cetkami,čekám až si mě všimneš.
Sápu se po skle nahoru,
a jen doufám, že si mě do ruky vezmeš.
Prach usedá mi na mé malé tělo,
avšak úsměv ten z tváře nemizí.
Od tvých špinavých rukou mám umazané čelo,
čekám tu na rytíře, tak kde vězí?
V ruce svírám své malé srdíčko,
v očích mám stesk..tak pofoukej mi bebíčko.
Slzy po tváři se mi koulí,
ach..proč jen jsi mě chtěl, když se o mě nestaráš?
Tvé ruce po mé tváři bloudí,
,,jsi moje panenka´´do ucha mi šeptáš.
Ostříhal jsi mi mé rudé vlay,
spousta bodů chybí mi do krásy.
Podle tebe jsem bytost neživá-tak proč tedy dýchám?
Že už navěky zůstanu ve vytríně si pomalu zvykám.
...neboj každá panenka si najde své ruce ...i když , hrají si kluci s panenkami ...ale pak tedy musíš obživnout ...no vida a máš námět na další :)) ...
...:) ...
03.05.2007 21:27:00 | WhiteSkull
Moc pěkná věc, máš talent holka jen tak dál.
Ps: a samochvála nesmrdí? já se často dusím :-)
kdyby blbost kvetla,
byl by svět
samý květ...
30.04.2007 21:09:00 | Gabrielle Taroka
Moc pěkná věc, máš talent holka jen tak dál.
Ps: a samochvála nesmrdí? já se často dusím :-)
kdyby blbost kvetla,
byl by svět
samý květ...
30.04.2007 21:09:00 | Gabrielle Taroka
nejvíce mne zaujal výraz "bebíčko", ale jinak se ti povedla
30.04.2007 13:54:00 | škWor