klikaté cestičky našeho světa ,
neumím bez návodu v nich hledat,
poprvé odbočím
z mámina náručí,
podruhé ztratím se,
když školním busem
zabočím na cestu příliš širokou.
Potřetí hledám směr
do nových lásky sfér,
počtvrté od soudu
odcházím z rozvodu,
a to chůzí nijakou...
Popáté snažím se už prostě neztratit,
kdo mne však povede dobře a bez mapy?
Živote plný her,
řekl jsi "tak už ber",
tak jsem si nabrala plnou hrst úsměvů,
všechny jsou pro "Evu"
a za sebou nechala tu cestu klikatou :)
Ano, někdy je to hóóódně klikatá cestička! Už, aby se narovnala. Také dříve nar.
02.05.2007 00:15:00 | Liv
A ještě hodně zatáček, křižovatek a objížděk...ale stejně to stojí za to:-)
Psáno s nadhledem někoho, kdo už má něco za sebou...moc se mi to líbí:)
30.04.2007 00:13:00 | paranoidandroid