Vážky a šídla
Vážky a šídla
Anotace: ranní pocitovka psaná v noci, o tom, komu svěřujeme svá tajemství...
...Ptala jsem se Smutku,
co mě ještě čeká.
Řekl: "Smrt je smutný milenec."
Bála jsem se o svá křídla,
když se motýli zahaleni rosou
rozletěli do všech stran.
Když jsem Noci
šeptala tajemství
a ty jsi neslyšel.
Větru jsem řekla
o čem sním.
Řece jsem se zpovídala.
A tobě tak málo,
že snad vážky šeptaly slova
místo mě.
Dostala jsem odpuštění
z listů javorových králů.
Celé noci jsem pak proplakala.
Jak se temnota chýlila se k ránu.
Chtěla jsem se svléct z těch lží,
roztrhat všechny křivdy
a nechat své touhy
s jezerními šídly
uletět...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Kdekdo se nechá vysvléct..
v rámci pocitovky..
najdou se důvody..
myslím že jich bude stovky..
však někdy bývá pusto
na křídlech rozšeptané vážky
byť tužeb pod čepicí husto
nálada tak na prášky..
večerní hora nářků
si zývá před spaním
do svých snů vzývám vážku
já ukryl bych ji do dlaní
a po té bez ostychu
bych svlékal její šat
na odhaleném břichu
bych po té...
se snažil slastně usínat :o)))
ty voe..to mjel bejt uplne normalni koment .o))
02.05.2007 19:25:00 | Bean
mě se moc líbí, akorát je škoda, že byla hned zaházena těmi výplody patnáctiletých dětí. protože málo lidí doopravdy prolistovává víc jak dvě strany básní. ale je hezká!
01.05.2007 22:09:00 | Exodus
Moc pěkný, ale já raději rýmované. Ale stovečku máš :-) pač stejně i tak píšeš skvěle.
01.05.2007 21:38:00 | Rhiana E. Nebresk
