Zmatená

Zmatená

Anotace: Jen tak...ale ne. Tak proto...není to náhodné. A nebo...vlastně nic.

Napětí, strach, rána a ...ticho.
A slova kapou dolů na ocelové víko.
Včera, dnes, zítra...kdy to končí a začíná,
a v parku na lavičce zůstala opuštěná svačina.

Ten, kdo ji tam nechal,
čekal tak dlouho až zapomněl, že původně spěchal.
Kam? Kdo ví...
A lípa zpívá, teskně to zní.

Pak...ano skutečně,
byl to on, vypadal tak přízračně,
když zpět se vracel, noty v podpaží,
dlouhé vlasy, bohém, rovně jít se mu nedaří.

Najednou poklekl a sepjal ruce k modlitbě,
a ulice, rázem působily prořídle.
Na hlavu nasadil si korunu z trní,
srdce se chvěje, třese, brní...

A slova...jenom fráze,
svoje chyby platí člověk draze.
Cítíš, jak po srdci ti běží stádo poníků,
a déšť...ten vždy smyje jen prach z chodníků...
Autor Lenie, 03.05.2007
Přečteno 273x
Tipy 2
Poslední tipující: Holis, Myrja
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Jsi zatraceně dobrá, Lenie ! Toho chlápka mám taky ráda.

04.06.2007 11:10:00 | Hesiona-Essylt

no výborne! cítim sa taaak malinká oproti niekomu,kto- ac tak mladický-píse tak nádherné básne...

17.05.2007 20:56:00 | gallatea

ta tvoje je lepsi:))

16.05.2007 15:44:00 |

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí