Chtěl bys mě?
Chtěl bys mě?
Chtěl bys mě?
Chtěl bys do mě vniknout, jako ostrý hrot nože,
Který krájel mé zápěstí už tolikrát?
Nevinně?
Nevinně laškovat se slovem cože,
Jež začíná větu, proč slzy polykám?
Stejně jako poprvé se vpíjí krev do látky,
Ostří tlakem ztupené,
Už nechci slyšet ty pohádky,
Tvé pohádky o změně.
Maratón našich duší,
mění se v útěk před světem,
jak mám vědět, co všechno se sluší,
když jednou všichni, jako růže odkvetem.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Tentokrát mne tvá báseň okouzlila, je dokonalá. Nemám jí co vytknout. Nádherná.
Azazen
09.06.2008 11:24:00 | Azazen
Opět kratší, ale tentokrát naprosto úžasný, navíc dost stylově použitý slova. Dost se mi líbí odproštění od kasickýho "smutnýho" schématu, kterýho je na literu... požehnaně.
Být to ještě víc... tvrdý a chladný a dostat měru sentimentu hluboko pod nulu, bylo by to absolutně perfektní. I tak ale hooodně povedený. Moc líbí, Jájo
30.05.2007 17:45:00 | Darkspace
