Ve starých rozvalinách
jedno místo znám
..chceš..
..vezmu tě sebou..
nejraději tam přemítám
lípa vrásčitá
tajemství
v kořenech ukrývá
..mluví..
o ješitnosti, hlouposti a zlobě
o čekání, pokoře i poznání
o říčních perlách
na růžové sukni
..to Ona..
proplétá se nádvořím i časem
v sále studeném
štěstí rozvíří
k tanečnímu reji láká
úsměvem vlídným - volá
v kole omámí
rytíře i žebráka
kdo s Ní tančí
silný je a nepřemožitelný
..jen Ona se někdy unaví..
čerpá síly
..možná..
v kořenech oné lípy
..nezemře nikdy..
To On
Ji na růžovou sukni perly našíval
a pak s Ní na nádvoří něžně špásoval
ve víru tance Ji pak omámil
pod hvězdnou oblohou s Ní víno pil
09.05.2007 18:37:00 | Mourek
Staré osamělé stromy mají nějakou zvláštní kouzelnou moc.Hodně pamatují a jakoby vyprávěly tomu kdo se zastaví a umí naslouchat.Znám podobný strom.
Moc hezká báseň.
09.05.2007 08:32:00 | s.e.n
...chtěl bych tančit s vílou...nádvořím i časem...v rozvalinách šeptat lípě...sopránem i basem...:-)))
07.05.2007 22:34:00 | muzikant
Hele, paní dochtorová u ruprechta je grupáč, nechcete je poslat na venerologii, nebo se přidat a na tu urologii jít pozdějc...?
05.05.2007 22:47:00 | Jarky
znám také strom,
strom s láskou zasazený
naděje a víry strom
a bojím se, že krom
něho jiný není
jen s vůní ženy strom
co láká k přiblížení
J.C.s
05.05.2007 22:45:00 | j.c.