Andílkovi...
Andílkovi...
Anotace: Každý máme svého anděla. Někdo ho hledá, někdo ho už našel a je šťastný... někdo ho ale už ztratil.
Chlapec s dívkou nad soutěskou,
jimž ptáci něžně trylkují,
mluví i mlčí řečí hezkou
a bojí se vědět, že ******.
Podběl, krokus i sedmikráska,
s nimi pampeliška se raduje.
V dívčiných očích plane láska,
však ústa neumí říct, že ******.
Sluníčko svítí na podhorskou říčku,
paprsek s vlnkou laškuje.
Děvče cítí slzu jak perlu na svém líčku,
tuší, už tuší, že ******.
Barvičkou žlutou, červenou a hnědou
malíř vše listí maluje.
Vlahý déšť skrápí dívky tvář snědou,
šeptá, ať mu poví, že ******.
Mráz tvoří díla na oknech domů,
mrak nadílku sněhu slibuje.
Dívka jde alejí hřbitovních stromů,
už nemá komu říci, že ******.
Andílku můj, já vím, že jsi se mnou.
Já plavím se k tobě, leč nepluji.
Sny mé a duši hladíš rukou svou jemnou.
Znáš moje tajemství, to, že tě ******.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Krásné dílko. Po obsahové stránce bezchybné, po rytmické občas lehce zaškobrtne, ale na stovku to u mě je.
14.08.2007 08:43:00 | Bard
O lásce se tady píše,
vchází, našlapuje tiše,
chraň ji, jak vzácného ptáčka,
ať se nikdy nepomačká...
02.07.2007 17:06:00 | zzlatý
Rytmicky to sice občas kulhá, ale obsahově je báseň celkem hezká. Hlavně mě zaujala absence vždy posledního slova sloky...to bylo zvláštní a zajímavé...
18.05.2007 13:58:00 | Hatusu
Já jsem to teda původně jako vyznání lásky nepsala, ale v básničkách si asi každý najde něco jiného, co mu to připomíná, tak vám do toho nebudu mluvit. A děkuju za komentáře i hodnocení:).
11.05.2007 19:12:00 | Neferehathor
Nerad hodnotím díla, ale komentář napíšu;) Našel jsem si v tom něco svého, to ticho a hvězdičkami pro mne totiž hodně znamená. Tvá myšlenka možná nesděluje přesně to, co z toho cítím já, ale poesie už je taková. Tenhle kousek se mi líbí;)
07.05.2007 21:23:00 | Koci
