Vzpomínáš,
na náš první polibek?
Na naše první setkání?
Na tu jemnou nesmělost?
Proklínáš,
Mé dny plné zlých vzpomínek?
Má nesmělá vyznání?
Den kdy jsem si sáhla na život?
Zbožňuješ,
Můj úsměv plný rozpaků?
Čas, kdy se, se mnou miluješ?
Chvíli, kdy víčka se mi klíží?
Miluješ,
Den, kdy díváme se do mraků?
Pocit, když se o mě strachuješ?
Tu vteřinu, kdy prostoupíš mou skrýší?
Miluješ mě,
Dívku, jejíž život je díky Tobě lepší,
Dívku, která žila s dýkou v srdci,
Ale ty jsi ji vytáhl a za to ti vděčí.
Jo, vzpomínám si velmi jasně. Jenže pod dekou jsem
skoro nic neviděl, takže jsem si musel donést svou
minibaterku, abych tě vůbec rozeznal od tmy, co byla
pod pčřinou.
20.05.2007 20:27:00 | jehlaspichlas