...

...

Anotace: nevím jak to nazvat, co o tom říct... takový výkřik z mého nitra nejspíš... prostě jsem jen psala a tohle z toho vzešlo...

V pocitu závrati
Nekonečné bolesti
A hlubokého štěstí
Schovaná za mraky
Okolo zbraně lidojedů

Na plese
V objetí upíra
Strach ti hrdlo svírá

Zavřená
V ocelové kleci
Klíč na dosah ruky
A přitom o moc dál

V rozervaných kalhotách
V oblečení od bláta
Po zemi se plazíš

Ve svitu měsíce
A křiku nočního ptáka
O milost toho nesprávného prosíš

,,Po roce, po staletí, tisíciletí
Popros vlka, ať zavře ty kruté oči“

,,Zapomeň na výhru, slunce i zimu
Zmizíš ve víru
Před sebou uvidíš černočervenou duhu“
Autor Ishtar, 13.05.2007
Přečteno 269x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Proč všechno končí takhle? ... To proto, že si to jinak nezasloužíme...
Je to hezké a dobře se to čte...

13.05.2007 19:49:00 | Cot death

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí