Noc otevřených duší
Mé srdce pláče, tuší
Že dlouho svět ho nečeká,
Do pekla a cesta daleká?
To není a mě to neleká,
Jen srdce mé
Ten útes korálový
A láskyplný
Objekt nový
Bez lásky a extází
Bez přístavů bez hrází
Já nekončím tím, že zemřu
Nekončím
Já se neloučím
S pánem bohem
Ne, neloučím
Nehodlám se smířit s tím
Že trápení má duše skrývá
Že mé srdce je nemocné
A že mi málo času zbývá
Ne
Jsem jedinečná dáma
A jsem s tebou
A ne sama
Tak to mi nahání husí kůži, děvče... jsi moc mladá... A tu zkušenost se zadanou láskou mám na svým kontě života taky... bolavé období...
Šmankote... zdravíčko... moc Ti přeju, abys k němu zase našla cestu...
14.05.2007 13:35:00 | Levandule
Tak nevím... jestli to dobře chápu... nemoc? nebo bolest z lásky, která není jen Tvá?...
Přeji hodně sil, k překonání... ať je to cokoliv...
14.05.2007 13:11:00 | Levandule