Vzpamatujte se!

Přemýšlel jsem, jak lidi popsat…
Přemýšlel jsem, jak to slušně napsat…
Nejsme nic, než hromada prasat.

Tam válka, vedena idejí.
Tam politikaření, ať je více pomejí…
Copak tohle živé bytosti chtějí?!

V tichu vesmíru nacházím vysvětlení…
Ni predátoři a vetřelci s námi nic mít nechtějí!!!
Copak takhle pokračuje lidská utopie?!

Sedím a koukám do hladiny rybníku…
Naslouchám nočnímu tichu.
Samotný Bůh z nás blije.

Stali jsme se… “něčím”.
Ani svou zvráceností to nepředčím.
Už i vám určo v hlavě bije.

Svět je šílenější, než já!
A to už i mě děsí!
Zdraví rozume… Kde jsi?

Tímle tím vyblitkem chci jen říct…
Rád bych to zařval z plných plic…
“Lidi, umíme to přece líp!”